Jdi na obsah Jdi na menu
 

4. 6. 2011

Železná Ruda

 a ledovcová jezera Laka, Černé a Čertovo

071---aileen-u-jezera-laka.jpg

Haf haf! Tady Aileenka! Ťapkala jsem takovou dálku, abych vás pozdravila od nejvýše položeného šumavského jezera Laka, v 1096 m.n.m 

 Ale pěkně od začátku...

 

Pro náš letošní druhý dvoudenní výlet za poznáváním přírodních krás vybral páníček Míša okolí příhraničního města Železné Rudy a zejména tři ledovcová jezera – Laka, Černé a Čertovo. A nebyl by to výlet jak se patří, kdyby s námi nejela Marcelka a náš kamarád Rick

Před námi daleká cesta, z Budějovic do Hartmanic. Ovšem ne k naší babičce, ale do města Hartmanice, nedaleko Sušice. Počasí nám přálo, obě jsme se těšily až přijde první zastávka a proběhnutí. A kousek za Vimperkem.. hurá po lesní pěšině! S Rickem jsme se vyběhaly až až.. ještě že s sebou měl páníček housky se šunkou na svačinu, stačila smutná retrívří očka a dobrota klouzla do bříška

04_-_hartmanice-_aileen_a_verca_pred_synagogou.jpg

 

V Hartmanicích jsme navštívili horskou synagogu, údajně nejvýše položenou synagogu v ČR. Dovnitř mohli i pejskové  a tak jsme očmuchaly co se dalo, vyběhly i do prvního patra, ještě výš vedly krátké točité železné schody, na které si vyjímečně netroufla ani Verunka. Co se tedy skrývá v podkroví synagogy nevíme prohlédla si to jen Marcelka s Rickem, my čekaly s páníčkem u schodů...

 


09_-_dobra_voda_u_hartmanic-_skleneny_oltar_v_kostele_sv.vintire.jpg
Hop do autíčka; z Hartmanic jedeme dál, do Dobré Vody. Páníček objevil, že v místním kostelíku svatého Vintíře se nachází unikátní skleněný oltář a bylo třeba ho nafotit (pozn. jedná se o nasvícenou skleněnou tavenou plastiku, dominanta kostela)

 

Prvním pokusem jak nás pesany trochu unavit byla procházka k vrcholku Březník, nad Dobrou Vodou  Páníček s Marcelkou vymysleli tenhle výstup jako malou přípravu na dobývání jezera Laka. Z polní cesty k rozcestí pod Březníkem je krásný výhled do krajiny, jižně pod Hartmanicemi. Nás ale víc zajímala louka s vysokou trávou, kde se dalo skotačit a hrát na schovávanou s páníčky

19_-_breznik-_spolecne_foto_na_vrcholku.jpg

Vrcholkem Březníku je Vintířova skála, s vysokým železným křížem na vyhlídce. Jako správní tři tažní psi jsme páníčky vytáhli po kamenných schodech na skálu a společně se nechali jedním z turistů vyfotit  

21_-_nova_hurka-_cesta_k_jezeru_laka.jpg

 

Sluníčko se pomalu blížilo západu a my dorazili konečně na parkoviště u Nové Hůrky – výchozí bod pro pěší i psí turisty k jezeru Laka. Páníčky se zásobí pamlsky a čerstvou vodou do batůžků a jdeme

 

Přibližně po dvou kilometrech ťapkání po cestě, 25_-_byvala_obec_hurka-_zbytky_kostela_sv.vincence.jpgobklopené hustými lesy, přicházíme do místa bývalé obce Stará Hůrka, kde se nachází dřevěná kaple s hrobkou významného sklářského rodu Abelů  U vchodu do kaple se zatáhnutím za dlouhý provaz rozezní zvon v malé věžičce. My pejskové máme citlivá ouška, věřte nám, že Míša a Marcelka zazvonili opravdu hezky

 Jezero Laka je romantickým místem (alespoň páníček to povídal..). Tmavá vodní hladina, v níž se odrážejí obláčky na nebi, obklopena hustými lesy, na okrajích plná vodních rostlinek a tu a tam spokojeně plující kačenka.

34_-_jezero_laka.jpg

Vyhlídka na jezero, odkud páníček pořídil tuhle fotečku, je z dřevěného můstku, jen pár metrů dlouhého a malinko zasahujícího do hladiny. Kačenky jsme také nafotili, i když lepší by bylo trošku je ve vodě prohnat

Na zpáteční cestu do Nové Hůrky jsme se vydali po červené turistické stezce. Bohužel byla místy hodně bahnitá, asi z důvodu probíhající těžby dřeva  Až na rozcestí zvaném Rudská křižovatka jsme se napojili na cyklostezku a hned se šlo fajn, možná jen Verunce chyběly bahenní lázně při cestě  .

Na parkovišti u Nové Hůrky se na nás před odjezdem přiběhli z pastviny podívat krásní koníci - hnědák a vraník. Pak už hop hop na svá místa vzadu v autě a jedeme směr Železná Ruda a dále do hájenky ve Špičáku, kde páníček domluvil spinkání na neděli . Bylo docela pozdě a celou naši výpravu už přepadl veliký hlad. A tak když zbylo trochu kuřátka a brambůrků od večeře i pro nás pejsky, moc moc dobře se nám potom usínalo... Dobrou noc

V neděli ráno nás svým štěkotem probudili bernardýni (v hájovně chovají tři ) Výživná snídaně a hurá na ranní procházku - k rozhledně na Pancíři Stezka vede přímo pod lanovkou z Železné Rudy.

47_-_pancir-_aileen_a_verca_s_panickem_u_horske_chaty.jpg

Z Pancíře je při dobré viditelnosti vidět i nejvyšší hora Šumavy na německé straně - Velký Javor a my měli štěstí, počasí nám přálo; po strmých schodech jsme i s pejsky vystoupali do posledního patra rozhledny a spatřili nádherné vrcholky.

 53_-_zelezna_ruda-_kostel_panny_marie_pomocne.jpg

V Železné Rudě jsme si prohlédli nezvyklý kostel Panny Marie Pomocné z hvězdy a v infocentru zakoupili hned několik turistických známek, také z ledovcových jezer, Černého a Čertova.

Jediným místem pro zanechání autíčka před pěší výpravou k jezerům je Špičácké Sedlo. Z parkoviště k Černému jezeru jsou necelé 4 km cesty. S jedním zastavením, u Pramene svobody, kde se Ája s Verunkou s retrívřím nadšením zchladily ve vodě , jsme na hráz rozlohou největšího šumavského jezera došli za hodinku.

64_-_cerne_jezero.jpg

Jezero s průzračnou vodou, místy s modrým nádechem, je z jižní strany obklopeno úchvatnou stěnou sousední Jezerní hory, vysoké 1343 m.n.m

I tady se po hladině plavilo několik kačenek, Ájinka s nastraženými oušky pozorovala, jestli se některá odváží blíž ke břehu

Přes Jezerní horu se jde k druhému, tedy Čertovu jezeru. A výstup k rozcestí zvanému Rozvodí (pod vrcholem Špičáku) je velmi náročný, celý kilometr po strmé cestě, plné kamenů a kořenů stromů A podobně pokračuje červená turistická stezka dál, vlastně až k jezeru. V lese jsme přeskakovaly kořeny, čmuchaly a hledaly kam dát packu, abychom neuklouzly..

U Čertova jezera nás i v 75_-_certovo_jezero.jpg nedělní podvečer čekal krásný pohled; tajuplná, tmavá hladina jezera, oplývajícího strašidelnými legendami a v ní se odrážející pomalu zapadající sluníčko

Po krátkém občerstvení jsme se vydali po žluté turistické stezce, procházející lyžařským areálem, zpět do Špičáckého Sedla.

Báječný víkend se chýlil ke konci a my se vypravili na cestu domů, do jihočeského kraje. Ale věříme, že se na Železnorudsko a k jezerům ještě podíváme... PAC a HAF HAF !