Jdi na obsah Jdi na menu
 

17. 3. 2012

Terčino údolí v Novohradských horách

img_2561.jpgJaro se pomalu probouzí a my se rozhodli strávit nádherný sobotní den procházkou v přírodě v Novohradských horách. 

Největším lákadlem Terčina údolí, kam jsme se asi po roce znovu vypravili, je umělý vodopád, přibližně v polovině naučné stezky, kterou jsme se tentokrát rozhodli projít opačným směrem. 

Na každém kroku nás hřálo sluníčko, není divu, že Verunka, Ája i Rick si po krátkém prohánění chladili packy v řece Stropnici, protékající údolím.

Zelená značka naučné stezky nás zavedla až k lesíku na kopci nad řekou, kde jsme mezi vysokými borovicemi objevili krásnou dřevěnou stavbu, Švýcarský dům.

Hned vedle první rybník na koupání – tedy alespoň pro hafíky. Ája usoudila, že už je třeba začít trénovat plavecký styl a bez rozmýšlení  skočila do vody. Verunka zrovna hárala, ale páníček ji nechtěl upřít radost z přírodního koupání a pustil ji také.

img_2499.jpg

Jak je vidět, v rybníce to na plavání místy ani nebylo.. Áje a Rickovi ale úplně stačilo se hezky vycákat a prohnat.

Od rybníčku Gabriel se stezka různě vinula, až jsme se najednou ocitli na vyhlídce Nad lázničkami. V lese hafíci důkladně slídili, a tak se postupovalo pomaleji. Není divu, že nás tedy brzy dohnal hlad. Ideálním místem na svačinku v Terčině údolí je lavička pod „Stromem svatebčanů“, mimochodem finalistou soutěže Strom roku 2011. 

 img_2511.jpg

Když půjdete dál po zelené značce, za pár minutek objevíte kamenný most. Protéká pod ním potok, který u lázniček ústí do Stropnice. Most se krásně hodí do krajiny a naše výprava se tu vyfotila. 

 
Na prosluněné louce nedaleko tvrze Cuknštejn se pak fotila nejdříve Verunka..

img_2526.jpg

... a pak i Aileenka

img_2527.jpg

Tvrz Cuknštejn byla v minulých letech zpřístupněna i pro veřejnost, ale zrovna během naší procházky údolím se dovnitř jít nedalo. Nevadí, tak někdy příště. Byli jsme tu a můžeme si dokoupit turistickou známku. 

 img_2540.jpg

Retrívří pohoda u středověké tvrze

Cestou od tvrze, nad údolím s lázničkami, jsme potkali kamarádku retrívřici; dvouletou psí slečnu, na kterou stejně jako na Verunku „přišlo jaro“. Ája se pořádně rozdováděla a běhala svoje divoká kolečka, Rick nevěděl, která z hárajících retrívřic ho zajímá víc, Verunka chvilkami kňučela a s fenečkou se neustále očuchávaly.

  img_2552.jpg

Jedno české přísloví praví, že „na svatého Jiří vylézají hadi s štíří“. Konec dubna ještě daleko, i přesto Aileenka na cestě k vodopádu vyčmuchala v listí dlouhou užovku. Plazila se mezi větvičkami, přes kořeny, do prudkého kopce. Hned po nás se všichni kolemjdoucí zastavovali a užovku si fotili. Ta se vůbec nevzrušovala tolika lidmi kolem (a i psy ) a pokračovala svou cestičkou.


U vodopádu bylo spoustu výletníků; rodiny s dětmi a malými i většími pejsky. Přicházeli jsme a hned nás hodně vyštěkal veliký německý ovčák; to asi cítil hárající Verunku... Trošku jsme odpočinuli a vydali se dál, k bývalému Modrému domu.

img_2576.jpg

Vzpomínáte na naši loňskou výpravu? Takhle se Ája s Verunkou fotili jako „strážní retrívři“, jen místo Ricka seděl uprostřed bráška Andy z Větřní.

Cestou od lázniček, zpátky k autu, se pejskové ještě několikrát zchladili ve Stropnici, a pak už s páníčky zamířili do penzionu Pod Hradem, na dobrý pozdní oběd.