Jdi na obsah Jdi na menu
 

20. 3. 2016

Vrškamýk, zřícenina hradu

Kamýku nad Vltavou se na levém břehu nejdelší české řeky, obcí protékající, nachází prostorné parkoviště, kde jsme nechali naše autíčko. Vybaveni zásobou pamlsků a vody jsme se vydali po zelené turistické značce, vedoucí z centra obce až k hradní zřícenině.

Aileenka nebývale zpozorněla, když krátce před odbočením na polní cestu spatřila za plotem na dvorku jedné z chalup několik pipinek. cheeky Vypadaly však celkem aktivně a pohyblivě, netřeba prohánět.. blush

img_4359.jpg

Stezka pokračuje úvozem mezi stromy, větší stoupání je až těsně před vstupem do areálu s dřevěnou vyhlídkovou věží. Po jejích schodech jsme tentokrát nešplhali, daleko víc holky zajímal ovčín s malou ohradou. Huňaté obyvatele však nevyčmuchaly sad Páníček si na jedné z naučných tabulí přečetl o historii hradu, Verunka posvačila dohledaný kus rohlíku, a hurá k bývalému panství.

img_4326.jpg

Před branou s křížovou klenbou se nachází dřevěný most, překlenující hradní příkop. Do dnešní doby se dochovaly části obvodovýchimg_4343.jpg zdí s mnoha otvory či průchody. V jednom z nich na páníčka nečekaně vykoukl velký bílý pes surprise

Verunka se Cindy proslídily bývalé nádvoří a po chvilce odpočinku na sluníčku jsme seběhli pěšinku nalevo od dřevěného mostu do hradního příkopu. Sluníčko zrovna ne a ne vykouknout zpoza mraků, využili jsme několika minutek k nácviku povelu "Zůstaň", aby páníček poté mohl nafotit od jihu celkový pohled na zříceninu Vrškamýk.

Cesta zpět do vstupního areálu vede hustým stromořadím, těsně před koncem se prochází opět kolem ovčína. Ještě důkladné čmuchání u rozhledny a vracíme se dolů do obce.

A kdo bude čmuchat alespoň tak dobře jako Cindynka, objeví novou fotogalerii.